Archiv pro štítek: 150-600mm

Reportáže s 6Déčkem v ruce

Hned na prvním řádku se přiznám, že reportážní fotky s Canonem EOS 6D, byly takový můj vlastní experiment. Záhy pochopíte proč. Každopádně mám dojem, že dopadl dobře. I přes určité rezervy, jen stěží lze najít pár much.

Tělo nám zapůjčila firma Canon.
S tělem jsme nafotili řadu reportáží: Pekelný ostrov, ArtCamp 2014, Alenka v říši divů, Tři mušketýři pod širým nebem.

Trochu té techniky

Aby to nebylo tak nudné pro technokraty. Canon EOS 6D je IMG_4362FullFrame (FF) zrcadlovka, která by měla být v takzvaném „entry levelu“ tedy něco jako „váš první FF“. Jestli je první nebo poslední si zkusíme přiblížit. Každopádně kategorii FF nedělá ostudu.
Konstrukčně se jedná o dobře utěsněné tělo, které by mělo něco vydržet. Oproti vyššímu modelu 5D Mark III, nebo Mark II, není tělo celé z kovu. Jeho vrchní díl je z karbonu. Důvod pro tento krok je prostý. Vrchní díl musí umožnit přístup signálu GPS a WiFi.
Tím jsem prozradil další parametr, a to jsou právě obě tyto technologie. GPS funguje výborně, k WiFi bych měl trošku výtku, ale opět nechám ji na později.
IMG_4356Snímač má rozlišení 20 Mpx což je méně než má má vyšší model. Jeden slot na SD kartu a jeden čip Digic 5+, umožňuje v sérii pořídit přibližně 12-14 snímků ve formátu raw. Reálně je to spíš víc. Protože dost záleží na podmínkách a složitosti scény. Rychlá SD rozhodně dost pomáhá tohle číslo zvětšit. Přístroj nemá slot na CF karty. Což osobně nepokládám za nijak velkou vadu. Někomu to ale může vadit.
Fotoaparát zvládne udělat téměř 5 snímků za vteřinu. Pro běžnou fotografii je to zcela dostačující a i v reportáži nenarazíte na větší problém, pokud se nevrhnete zrovna na sport.
Nejsilnější zbraní FF zrcadlovek je ovšem ISO, které dosahuje běžně hodnoty 25600 a na dva vyšší režimy pak 51200 a 102400. Což je už skutečně hodně. I když při těchto hodnotách je už šum znatelný skutečně hodně. Pořád je lepší udělat fotku na vysoké ISO, než neudělat žádnou.
20 Mpx čip má při FF velikosti jednu výhodu. I přes menší rozlišení má o něco lepší dynamický rozsah než například 5D Mark III, na čemž se už shodli recenzenti napříč celým světem.

Reportáž o reportážních fotkách

Takže pro nás je základ a důležité vědět jak to fotí! Jak se s tím pracuje a hlavně co výsledky!
V první řadě je potřeba pochválit výsledky při vyšších hodnotách ISO. Překvapuje hlavně velice monochromatické složení šumu, kdy při následném odstranění šumu, není fotografie příliš zasažena a zdegradována. Při detailu se šum jeví jako bílé a tmavé body, což je velká výhoda protože to nenarušuje barvu a po odstranění to nedělá tak moc ujeté barvy, jako je to znát v APS-C kategorii.

Šum je tedy rozhodně pozitivní. Co je naopak slabší, je ostření. Nebo spíš počet ostřících bodů. Tam je situace složitá, Canon pochopitelně nechce poškodit prodeje dražších a lepších modelů. Takže 6D je tak trošku podražená z výroby. Ostření má 11 ostřících bodů, z čehož křížový je jen ten středový. To poněkud komplikuje reportážní práci. Sám jsem o test tohoto těla stál právě kvůli vyzkoušení ostřícího IMG_4357systému a jeho použitelnosti. Takže je to hodně o zručnosti fotografa. Každopádně středový bod ostří prakticky i v totální tmě a doslova ďábelsky rychle. Překvapil i levný Canon EF 50mm f/1,8. S EOSem 6D totiž obživnul, jako na APS-C nikdy. Podle zkušenosti ostřil tak o polovinu rychleji.
Díky tomu je jednoznačně na koni mnohem lépe vybavená 5D mark III. Na druhou stranu, pokud bychom se ptali jestli nahradit 5D Mark II právě Canonem 6D, bude volba jasná, 6D má výborný tah na branku. Také pokud používáte nižší řadu například Canon 600D a podobně. Rozdíl není nijak patrný. Redakční EOS 550D je v tomhle směru velice podobná, a i s ní jde fotiti reportáž.
Právě pro starší 5Déčka a uživatele lepších APS-C (EOS 550D – 700D, nebo třeba 50D, 60D)  těl. Je 6D přímo darem z nebes. Za poměrně rozumnou cenu podává úctyhodný výkon.

Praxe a zase praxe

Dost bylo teorie pojďme na to. Shodou okolností se v redakci sešel Tamron 150-600mm právě s tímhle tělem. Dohromady to byl přímo koncert. Tohle extrémně dlouhé sklo si s FF přístrojem výborně sedne. Právě díky lepším výsledkům na vyšší ISO. Fotografování přírody se v takové kombinaci přímo nabízí. 6D má pro tento případ takzvaný tichý chod. Kdy závěrka cvaká trošku tišeji, ale zase trochu pomaleji.

Pokud přijde řada na MAKRO snímky, je opět FF na koni. Nijak nevadí, že se jedná o FF pro „začátečníky“. Výsledky jsou velice dobré. Podobně, pokud tíhnete ke krajinářské fotografii, budete ohromeni, protože dynamický rozsah čipu Vám doslova vezme dech.

To má své využití pochopitelně i v reportážní fotografii. Kde to je ovšem skutečně příjemné, je prostě příroda a případně ateliér.

Třešnička na dortu

6Dčko má několik zajímavých funkcí. První z nich je GPS přijímač. Díky tomu máte po nalezení satelitů všechny fotky hezky zařazené na místo pořízení. Někdy to chvilku trvá a když jste v lese, nebo zástavbě, tak to občas uletí (no jo, pár fotek mám bůh ví proč z Německa). Rozhodně je to ale pozitivum pro někoho kdo cestuje a chce si udělat cestopisné fotografie. Obecně je to prostě kus informace, který se Vám může hodit. Nevýhoda GPS je, že celkem dost žere baterku. Zapnutí téhle funkce ubere tak asi 15% baterie.

Druhou funkcí, která je tak trošku novinkou, je WiFi. Je to věc, která funguje příjemně. Můžete si do telefonu stáhnout aplikaci a pak skrz WiFi fotografovat právě třeba zvířata, nebo sami sebe. V tomhle směru je to super nápad. Můžete pohodlně ovládat fotoaparát a IMG_6561nemusíte se zvednout ze židle. Skrz WiFi jde dělat i spoustu další věcí. Slabinou je opět, stejně jako u GPS, velice rychlé vybíjení baterie. WiFi toho zbaští ještě víc, než GPS.
Druhou slabinou je velice malý dosah v režimu AP. Tedy v režimu, kdy se tělo chová jako přístupový bod. Pokud jste v ateliéru a máte tam WiFi je vám to asi jedno, ale přímo někde v přírodě je to tak +- 5 metrů víc ne. Nejvíc jsem dosáhl něco kolem 10 metrů, ale spojení bylo nestabilní a stále se rozpojovalo. Každopádně jako funkce je to velice užitečné. Nemám srovnání, jak se funkce chová na jiném těle, tak je těžké srovnávat.

Jak padne do ruky

Fotoaparát Canon EOS 6D je rozhodně těžší, než APS-C zrcadlovky. Na druhou stranu je o něco menší, než 5D mark II, nebo mark III. Díky jiné konstrukci je i lehčí. Co je jednoznačně patrné, je jinak konstruovaná zadní část, díky čemuž lze vše ovládat jednou rukou.IMG_6189 5Dčko spoléhá na ruce dvě. To může být výhoda ve složitých situacích, což při reportážní fotografii rozhodně není věc neobvyklá. Na druhou stranu asi to není věc kvůli, sáhnete zrovna po 6Dčku.

Obecně lze říct, že úchop je jistý a dobře se s ním pracuje. Aretace kroužku volby režimů je příjemná věc, uživatelské menu a nastavení práci jen zjednodušují a zrychlují.

Jak tedy na konec

Za dobu testu se udělalo něco kolem 3000 fotek. Hodně z nich byly jen takové testovací cvaknutí, jiné byly součástí reportáží, které už najdete na našem webu, případně teprve přibudou. Osobně si myslím, že Canon trošku špatně zacílil, nebo spíš nezacílil. Vytvořil zajímavé tělo, které je tak trošku ořezaná 5D mark III. Osobně bych ho viděl jako ideální tělo pro dokumentární fotografii, případně fotografování přírody. Tam podle mě bude excelovat. Nabízí totiž vynikající čip a zároveň dostatek funkcí pro tenhle styl práce. Reportážně je to už o něco slabší kvůli ostření, i když tam je to také poměrně dobře použitelné. I když například na sport bych volil spíš 5D mark III, nebo dokonce Canon EOS 1Dx. To je ovšem otázka ceny, kdy i 5Dmark III stojí téměř o 30 tisíc korun víc. Pak je otázka odolnosti těla, 6D by měla vydržet stejně jako 5D mark III. Každopádně, z našeho testu si odnese dvojku. Pochvalu má za příjemnou manipulaci, ovládání cenu i kvalitu fotek. Vyhubováno dostane za ostření, které by prostě mohlo být lepší. Jeden křížový ostřící bod je prostě málo, v téhle cenové kategorii by jich mohlo být víc (EOS 700D má sice 9 bodů, ale všechny křížové a je to prakticky nejnižší třída). Ekonomicky chápu krok Canonu (chtějí prodávat 5D mark III), ale ekonomika je až na druhém místě.

Za zapůjčení Canonu EOS 6D patří poděkování firmě Canon.

hodnoceni2

Letní ArtCamp 2014

Letní škola ArtCamp každoročně přivádí do Plzně a na Západočeskou univerzitu stovky českých i zahraničních účastníků, pro něž výtvarné kurzy představují nejen příjemné zpestření léta, ale i možnost objevit či prohloubit svůj talent nebo se připravit ke studiu umění na vysokých uměleckých školách. Kurzy jsou tedy vhodné jak pro širokou veřejnost od začátečníků po pokročilé, tak pro stávající i budoucí studenty uměleckých oborů.

„ArtCamp se bude již podruhé konat v moderním a inspirativním prostředí naší fakulty, kde budou čeští i zahraniční účastníci společně pracovat pod vedením pedagogů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara i hostujících umělců z USA, Polska a Portugalska. Během letní školy nás rovněž navštíví další zahraniční hosté z USA a Německa, kteří budou přednášet pro naše účastníky i širokou veřejnost,“ říká provozní ředitelka letní školy Lenka Kodýtková.

Reportáž byla pořízena fotoaparátem Canon EOS 6D, objektivem Canon EF 24-70mm a Tamron 150-600mm. Poděkování za zapůjčení patří tedy firmě Canon a Penta.

Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD, sklo pro velké kluky

Než se pokusím rozlousknout otázku, jestli je tenhle Tamron tak dobrý jak si všichni myslí a jestli je použitelný pro reportážní fotografii. Dovolím si trošku odbočit.

IMG_6991Když jsem si zjišťoval informace o objektivu Tamron SP 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD narazil jsem (hlavně na českém internetu) na názor, že levný znamená automaticky špatný. Chápu logiku tohoto výroku a nedivím se mu. Pokud se jedná o techniku, kde jste vázaní složitým výrobním procesem čoček a dalšími ne zrovna jednoduchými postupy. Je nízká cena něco co je podezřelé. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že mnoho výrobců sází dnes na určitou exkluzivitu. Ta sebou nese pochopitelně vyšší cenu. Nikdy jsem neměl potřeba definovat společenský status skrz hmotný majetek a tak nevidím nutnost za každou cenu přistupovat k levnější technice jako k méněcenné.
Jsem sám za to rád, protože Tamron vytáhl do boje nejen kvalitou, ale i cenou.

S objektivem byla nafocena reportáž: Alenka v říši divů, ArtCamp 2014.

Konkurence?

IMG_5102

Tamron vsadil v první řadě na cenu, který je skutečně hodně příznivá. V českých Eshopech se dá sehnat (ne tak docela jak si řekneme) kolem 32.000 korun. To není zrovna málo, ale v porovnání s konkurencí je to cena velice příznivá. V kategorii přímé konkurence je tu Canon EF 100-400mm f/4,5-5,6L IS USM, ten má sice o něco lepší světelnost, na druhou stranu je o 200mm kratší a hlavně o přibližně 7.000 korun dražší. Další konkurence v podobě Sigma 150-500mm f/5,0-6,3 APO DG OS HSM už je trošku víc na tělo. Světelnost je stejná, ale objektiv má stále o 100mm kratší ohniskovou vzdálenost na delším konci. Na druhou stranu stojí přibližně o 2.000 korun méně. Preference v ceně tedy nemusí nutně hrát roli. I když kdo by nechtěl za málo peněz hodně muziky?

Jak se to drží?

IMG_6987To je jedna ze základních otázek. Tamron je velký, je těžký a působí v ruce velice robustním dojmem. Pokud si tělo s tímhle objektive pověsíte na krk, očekávejte po několika dnech problémy s krční páteří. Nakonec průměr filtru 95mm a váha 1951g, napovídají sami o sobě dost. Skoro dvou kilový macek, není prostě něco co chcete nosit na krku. V téhle ohniskové vzdálenosti si ovšem jen stěží vyberete. Kvalita prostě něco váží. Další věcí je zoom a ostření. Ultrazvukové ostření, je příjemné rychlé a není problém do něj šáhnout ručně. I v horších světelných podmínkách reaguje sklo příjemně rychle. Navíc je možné pomocí přepínače Alenka v říši divůomezit délku ostření, to může ušetřit ještě nějakou tu setinku vteřiny. I když na konstrukci není vše co se třpytí zlato.
Jediná věc, kterou bych mohl označit za problém, je právě otázka konstrukce. Grip pro ovládání ohniskové vzdálenosti (zoomu), při tak dlouhé ohniskové vzdálenosti, vyžaduje cirka dvakrát otočit rukou. Jistě si dovedete představit, jak to může zpomalit práci když je potřeba rychle překomponovat a změnit délku ohniskové vzdálenosti. Dlouho jsem měl pochybnosti o dobrém řešení Canonu EF 100-400mm, který má takzvanou pumpu. Pumpa by tomuhle sklu vyloženě sedla. Na druhou  stranu Tamron není sám kdo má tenhle problém. Rozhodně je to ovšem jediná ze slabin. Vzhledem k tomu, že sklo je v první řadě určeno pro sport nebo wildlife (tedy fotografování zvířat v přírodě), řekl bych, že u zvířat to problém nebude, ale u sportu by to mohlo občas zamrzet.

Jak to fotí? To je oč tu běží!

Jedním slovem perfektně. Na tak dlouhé ohnisko je velice překvapivě dobrý výsledek nejen ve středu, ale i rohy jsou velice dobré. Lehké rozostření kresby v rozích,na obou krajích ohniska je u většiny skel této kategorie zcela běžná. Většinu toho zachrání například Lightroom. Skutečně se nejedná o nijak výrazné problémy. Výsledky jsou jinak vyloženě perfektní. Není toho moc co vytknout. 9 lamel dělá nádherný bokeh a kresba skla je skutečně nádherně ostrá. IMG_6587Stabilizace pomáhá udržet sklo i na delších časech a hlavně z ruky. Jinak osobně bych doporučil alespoň monopod tam kde to jde. Určitě to zlepší možnost fotografování, za horších světelných podmínek. Díky stabilizaci si můžete dovolit fotit na nejdelší ohnisko s časem kolem 1/300 – 1/400 a to klidně z ruky. Pokud máte hodně pevnou ruku zvládnete i méně celkem s přehledem.
Ostření je rychlé ultrazvukový motor nemá tak častý neduh dlouhých přejezdů. Na FF tělech není problémem ani vyšší clonové číslo na konci ohniska. U APS-C to není nutně problém, ale je potřeba počítat buďto s větším množstvím světla, nebo naopak navyšováním hodnoty ISO. Případně prodlužováním času. Opět pomůže monopod nebo stativ. Vzhledem k povaze objektivu jsem si tentokrát dovolil udělat malý odskok i mimo reportážní témata. Každopádně výsledky jsou jasné. Objektiv se Tamronu mimořádně povedl. To, že je často nedostatkovým zbožím, je pochopitelné.

Závěr aneb rozhřešení!

Otázka zní kupovat? Fotit s ním? Jít do něj? Odpověď je jasná. Ano! Nebát se toho. Za tu cenu je to skvělá koupě. Hlavně z pohledu kvality snímků a ceny nemá na trhu konkurenci. Ve své kategorii momentálně válcuje úplně všechno. Pokud máte FF zrcadlovku, vezměte kladivo, rozmáchněte se a rozbijte prasátko. Zastavte dům, prodejte auto, ženě najděte další práci a děti prodejte do čínského Fox Conu. Rozhodně, ale neváhejte! Důvodem může být také horší dostupnost. Jak diskrétně sdělilo české zastoupení Tamronu, poptávka opravdu o hodně převyšuje výrobu. Kdo objedná teď může si prý udělat radost k vánocům. Nedivím se, jen konstatuji.

Dneska si Tamron zaslouženě odnáší jedničku. Drobné zaváhání v ovladatelnosti se dá pochopit. Pětiletá záruka je potom, třešničkou na obrovském polárkovém dortu.
Zcela zaslouženě je tohle sklo rozhodně tipem měsíce a rozhodně si zaslouží jedničku. Za zapůjčení děkujeme firmě Penta která zastupuje značku Tamron na českém trhu.

Tamron_3_dny_servis_logoTamron_5_let_zaruka_logo

 

 

hodnoceni1

tipmesice

 

Alenka v říši divů – ohnivé divadlo

Klasickou Alenku v říši divů zná asi každý. Její filmové zpracování od Tima Burtona z roku 2010 bylo nejen inovativní, ale rozhodně vizuálně velice pestré.

V rámci festivalu Živá ulice, byla k vidění volná adaptace, právě na motivy tohoto filmu. Na první pohled se jednalo o fantastickou podívanou plnou ohňů a pestrých barev. Bez zajímavosti není, že reportáž vznikla díky sklu Tamron SP 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD a Canonu EOS 6D. O obou kouscích najdete podrobnosti v testech.