Reportáže s 6Déčkem v ruce

Hned na prvním řádku se přiznám, že reportážní fotky s Canonem EOS 6D, byly takový můj vlastní experiment. Záhy pochopíte proč. Každopádně mám dojem, že dopadl dobře. I přes určité rezervy, jen stěží lze najít pár much.

Tělo nám zapůjčila firma Canon.
S tělem jsme nafotili řadu reportáží: Pekelný ostrov, ArtCamp 2014, Alenka v říši divů, Tři mušketýři pod širým nebem.

Trochu té techniky

Aby to nebylo tak nudné pro technokraty. Canon EOS 6D je IMG_4362FullFrame (FF) zrcadlovka, která by měla být v takzvaném „entry levelu“ tedy něco jako „váš první FF“. Jestli je první nebo poslední si zkusíme přiblížit. Každopádně kategorii FF nedělá ostudu.
Konstrukčně se jedná o dobře utěsněné tělo, které by mělo něco vydržet. Oproti vyššímu modelu 5D Mark III, nebo Mark II, není tělo celé z kovu. Jeho vrchní díl je z karbonu. Důvod pro tento krok je prostý. Vrchní díl musí umožnit přístup signálu GPS a WiFi.
Tím jsem prozradil další parametr, a to jsou právě obě tyto technologie. GPS funguje výborně, k WiFi bych měl trošku výtku, ale opět nechám ji na později.
IMG_4356Snímač má rozlišení 20 Mpx což je méně než má má vyšší model. Jeden slot na SD kartu a jeden čip Digic 5+, umožňuje v sérii pořídit přibližně 12-14 snímků ve formátu raw. Reálně je to spíš víc. Protože dost záleží na podmínkách a složitosti scény. Rychlá SD rozhodně dost pomáhá tohle číslo zvětšit. Přístroj nemá slot na CF karty. Což osobně nepokládám za nijak velkou vadu. Někomu to ale může vadit.
Fotoaparát zvládne udělat téměř 5 snímků za vteřinu. Pro běžnou fotografii je to zcela dostačující a i v reportáži nenarazíte na větší problém, pokud se nevrhnete zrovna na sport.
Nejsilnější zbraní FF zrcadlovek je ovšem ISO, které dosahuje běžně hodnoty 25600 a na dva vyšší režimy pak 51200 a 102400. Což je už skutečně hodně. I když při těchto hodnotách je už šum znatelný skutečně hodně. Pořád je lepší udělat fotku na vysoké ISO, než neudělat žádnou.
20 Mpx čip má při FF velikosti jednu výhodu. I přes menší rozlišení má o něco lepší dynamický rozsah než například 5D Mark III, na čemž se už shodli recenzenti napříč celým světem.

Reportáž o reportážních fotkách

Takže pro nás je základ a důležité vědět jak to fotí! Jak se s tím pracuje a hlavně co výsledky!
V první řadě je potřeba pochválit výsledky při vyšších hodnotách ISO. Překvapuje hlavně velice monochromatické složení šumu, kdy při následném odstranění šumu, není fotografie příliš zasažena a zdegradována. Při detailu se šum jeví jako bílé a tmavé body, což je velká výhoda protože to nenarušuje barvu a po odstranění to nedělá tak moc ujeté barvy, jako je to znát v APS-C kategorii.

Šum je tedy rozhodně pozitivní. Co je naopak slabší, je ostření. Nebo spíš počet ostřících bodů. Tam je situace složitá, Canon pochopitelně nechce poškodit prodeje dražších a lepších modelů. Takže 6D je tak trošku podražená z výroby. Ostření má 11 ostřících bodů, z čehož křížový je jen ten středový. To poněkud komplikuje reportážní práci. Sám jsem o test tohoto těla stál právě kvůli vyzkoušení ostřícího IMG_4357systému a jeho použitelnosti. Takže je to hodně o zručnosti fotografa. Každopádně středový bod ostří prakticky i v totální tmě a doslova ďábelsky rychle. Překvapil i levný Canon EF 50mm f/1,8. S EOSem 6D totiž obživnul, jako na APS-C nikdy. Podle zkušenosti ostřil tak o polovinu rychleji.

Díky tomu je jednoznačně na koni mnohem lépe vybavená 5D mark III. Na druhou stranu, pokud bychom se ptali jestli nahradit 5D Mark II právě Canonem 6D, bude volba jasná, 6D má výborný tah na branku. Také pokud používáte nižší řadu například Canon 600D a podobně. Rozdíl není nijak patrný. Redakční EOS 550D je v tomhle směru velice podobná, a i s ní jde fotiti reportáž.
Právě pro starší 5Déčka a uživatele lepších APS-C (EOS 550D – 700D, nebo třeba 50D, 60D)  těl. Je 6D přímo darem z nebes. Za poměrně rozumnou cenu podává úctyhodný výkon.

Praxe a zase praxe

Dost bylo teorie pojďme na to. Shodou okolností se v redakci sešel Tamron 150-600mm právě s tímhle tělem. Dohromady to byl přímo koncert. Tohle extrémně dlouhé sklo si s FF přístrojem výborně sedne. Právě díky lepším výsledkům na vyšší ISO. Fotografování přírody se v takové kombinaci přímo nabízí. 6D má pro tento případ takzvaný tichý chod. Kdy závěrka cvaká trošku tišeji, ale zase trochu pomaleji.

Pokud přijde řada na MAKRO snímky, je opět FF na koni. Nijak nevadí, že se jedná o FF pro „začátečníky“. Výsledky jsou velice dobré. Podobně, pokud tíhnete ke krajinářské fotografii, budete ohromeni, protože dynamický rozsah čipu Vám doslova vezme dech.

To má své využití pochopitelně i v reportážní fotografii. Kde to je ovšem skutečně příjemné, je prostě příroda a případně ateliér.

Třešnička na dortu

6Dčko má několik zajímavých funkcí. První z nich je GPS přijímač. Díky tomu máte po nalezení satelitů všechny fotky hezky zařazené na místo pořízení. Někdy to chvilku trvá a když jste v lese, nebo zástavbě, tak to občas uletí (no jo, pár fotek mám bůh ví proč z Německa). Rozhodně je to ale pozitivum pro někoho kdo cestuje a chce si udělat cestopisné fotografie. Obecně je to prostě kus informace, který se Vám může hodit. Nevýhoda GPS je, že celkem dost žere baterku. Zapnutí téhle funkce ubere tak asi 15% baterie.

Druhou funkcí, která je tak trošku novinkou, je WiFi. Je to věc, která funguje příjemně. Můžete si do telefonu stáhnout aplikaci a pak skrz WiFi fotografovat právě třeba zvířata, nebo sami sebe. V tomhle směru je to super nápad. Můžete pohodlně ovládat fotoaparát a IMG_6561nemusíte se zvednout ze židle. Skrz WiFi jde dělat i spoustu další věcí. Slabinou je opět, stejně jako u GPS, velice rychlé vybíjení baterie. WiFi toho zbaští ještě víc, než GPS.
Druhou slabinou je velice malý dosah v režimu AP. Tedy v režimu, kdy se tělo chová jako přístupový bod. Pokud jste v ateliéru a máte tam WiFi je vám to asi jedno, ale přímo někde v přírodě je to tak +- 5 metrů víc ne. Nejvíc jsem dosáhl něco kolem 10 metrů, ale spojení bylo nestabilní a stále se rozpojovalo. Každopádně jako funkce je to velice užitečné. Nemám srovnání, jak se funkce chová na jiném těle, tak je těžké srovnávat.

Jak padne do ruky

Fotoaparát Canon EOS 6D je rozhodně těžší, než APS-C zrcadlovky. Na druhou stranu je o něco menší, než 5D mark II, nebo mark III. Díky jiné konstrukci je i lehčí. Co je jednoznačně patrné, je jinak konstruovaná zadní část, díky čemuž lze vše ovládat jednou rukou.IMG_6189 5Dčko spoléhá na ruce dvě. To může být výhoda ve složitých situacích, což při reportážní fotografii rozhodně není věc neobvyklá. Na druhou stranu asi to není věc kvůli, sáhnete zrovna po 6Dčku.

Obecně lze říct, že úchop je jistý a dobře se s ním pracuje. Aretace kroužku volby režimů je příjemná věc, uživatelské menu a nastavení práci jen zjednodušují a zrychlují.

Jak tedy na konec

Za dobu testu se udělalo něco kolem 3000 fotek. Hodně z nich byly jen takové testovací cvaknutí, jiné byly součástí reportáží, které už najdete na našem webu, případně teprve přibudou. Osobně si myslím, že Canon trošku špatně zacílil, nebo spíš nezacílil. Vytvořil zajímavé tělo, které je tak trošku ořezaná 5D mark III. Osobně bych ho viděl jako ideální tělo pro dokumentární fotografii, případně fotografování přírody. Tam podle mě bude excelovat. Nabízí totiž vynikající čip a zároveň dostatek funkcí pro tenhle styl práce. Reportážně je to už o něco slabší kvůli ostření, i když tam je to také poměrně dobře použitelné. I když například na sport bych volil spíš 5D mark III, nebo dokonce Canon EOS 1Dx. To je ovšem otázka ceny, kdy i 5Dmark III stojí téměř o 30 tisíc korun víc. Pak je otázka odolnosti těla, 6D by měla vydržet stejně jako 5D mark III. Každopádně, z našeho testu si odnese dvojku. Pochvalu má za příjemnou manipulaci, ovládání cenu i kvalitu fotek. Vyhubováno dostane za ostření, které by prostě mohlo být lepší. Jeden křížový ostřící bod je prostě málo, v téhle cenové kategorii by jich mohlo být víc (EOS 700D má sice 9 bodů, ale všechny křížové a je to prakticky nejnižší třída). Ekonomicky chápu krok Canonu (chtějí prodávat 5D mark III), ale ekonomika je až na druhém místě.

Za zapůjčení Canonu EOS 6D patří poděkování firmě Canon.

hodnoceni2

4 komentáře u „Reportáže s 6Déčkem v ruce“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *